ANEŽKA A KRYŠTŮFEK OUŘEDNÍKOVI

2.leden 2008

Tak mám velkou novinu. Dneska jsem poprvé usnula v postýlce! A nebylo to tak strašný, jak  mi to připadalo. Nejdřív mě uspal táta na balónu - asi po týdnu, jelikož v Ústí jsem od něj nechtěla uspávat a vyžadovala jen mámu. Jenže jsem se po chvilce vzbudila a tak přišla máma, nejdřív mě dyndala na balóně, ale protože jí připadá, že se na ruce před usnutím nemůžu pořádně uvelebit, tak se rozhodla, šoupla mě do postýlky, přikryla peřinkou. To se mi teda vůbec nelíbilo, takže jsem spustila ( až se táta přišel podívat, co vyrábíme). Ale mamča byla neoblomná, hladila mě, zpívala mi a tak jsem si teda dala říct. Stišila se, nejdřív vykuleně koukala a pak začala usínat. Trvalo mi to asi půl hodiny, chvilema jsem si musela postěžovat, ale pak jsem  usnula. Jsem šikulka, co? Zkusila jsem se vzbudit ještě jednou, co se bude dít - přišla máma a z postýlky mě ovšem nevyndala, ale zase jen hladila a zpívala - no tak dobře, tak já to tedy zkusím usínat v postýlce. Uvidíme, jak mi to půjde.

začátek ledna 2008

Začínám krásně povídat, učím se a okoukávám všechno rychle. Jsem jako malá opička. Takže krom toho, že umím říct děda, Ponty (Pypi), tak umím už celou řádku zvířátek.

15.leden 2008

Tak dneska mám 2 novinky. Mamča mi ráno nakrájela jahůdku a já ji sama papala lžičkou! A jak mi to šlo! Máma mi naložila kousíček a já hned šup s tím do pusinky. Nic složitého. Jsem šikulka. Jahůdka byla lahodná. A taky umím říkat Áňa.

24.leden 2008

13 MĚSÍCŮ

Co všechno umím?: Tak to miminko už opravdu nejsem. Jsem prostě mrňavá roztomilá holčička. Čím dál tím častěji stojím sama v prostoru, aniž by mě máma držela a když se snažím, tak už vydržím pěkně dlouho. No a pak si kecnu na zadek nebo opatrně na kolínka. Taky si někdy řeknu, že chci vodit za ručičky a pokouším se o 1.krůčky, zatím takové vachrlaté. Kolem nábytku to už ovšem podnikám krůčky naprosto jisté a pevné. Jinak raději lezu, to je rychlá jistota. Jsem horolezkyně, furt po něčem někam šplhám. A to mi jde. Z postele i ze schodů slejzám poctivě pozadu, jak mě to naučili. Furt se držím maminky, to je moje jistota. A jak to i krásně říkám: "máma". Blažím taky báby ( děláme ruzný kraviny), tátu a i dědulíny. Ale z chlapů mám respekt, některých lidí se bojím. To se pak držím mámy jako klíště nebo rovnou spustím. Zdokonalila jsem se v otevírání skříní a šuplíků, takže můžu štrachat a hledat poklady. Taky se zdokonaluju v povídání, brebentím ráda a rozšiřuju si svůj slovníček. Umím spoustu zvířátek. Mým oblíbencem se stal tutůt, což je slon:-). A taky s jistotou poznám sluníčko a světýlko, což okomentuju "sítí". Začal mě bavit krteček, každej den na něj při kaši přímo zírám. Baví mě "číst", už umím ukazovat, co na obrázcích vidím, když se mě máma zeptá. Komentuju dění kolem, třeba, když vidím auto, tak řeknu brrrm a když psa, tak ha ha a když kočku, tak mau.... Ponty mě začal zajímat. Ráno, když snídám dole, tak ho zásobuju svýma křupínama nebo rohlíkem a on poslušně čeká a rád mi olizuje prstíky. Jinak je to drak, klidně mě samou radostí povalí a to já pak hned bulím. Spinkám furt 2x denně, dopoledne s mámou a odpoledně v kočárku. A večer? Usínám v postýlce!!! V noci se pak budím a spinkám u našich v posteli a tulím se a nasávám od mamči. Ráno se ráda povaluju po našich, tulím se, mazlíkuju se, bořím se do polštářů a do peřin, hledám mámin či tátův pupík ("pupi") a mámě prdím na břicho - tátovi ne, má ho chlupatý:-). Docela baštím, ale jsem šťoura, jídlo mě nebere, je to nuda, v podstatě jím u bedny, abych měla nějakou činnost, jinak mě to sezení neba. Mistrně umím vysypávat krabice a bedny, odendavat víčka, navlékat kroužky na tyčku, mačkat nejruznější čudlíky a taky říkat nenene a při tom zuřivě míchat ručkama, když se jedná o něco, co mám zakázáno. Ale stejnak to zkouším, schválně, co na to dospěláci. Tak co tomu říkáte? Šikulínek koblížkovatej, ne?:-)

27. leden - 1.únor 2008 Dovolená Rokytnice

Vyrážím s našima a Doberskejma na moje 2.hory. Měli jsme jet zase na Šumavu, ale jak jinak - není tam sníh, takže ji vyměňujem za Rokytnici. Bydlíme na samotě v kopcích v dřevěné chalupě. Počasí nám docela přeje. Sice slunko nesvítí, ale sníh drží. Chodíme každý den ven, já spinkám ve svém kolokočáře na lyžích, táta se strejdou bežkujou na hřebenech, Péťa sáňkuje ( taky zakusil lyže) a Kubík taky chrundí v kočáře na saních. Já jsem taky podnikla svoji první jízdu na saních, s taťuldou. Pěknej fičák, ale strejda s Péťou a Niki byli rychlejší:-). V chalupě topíme v krbu, furt lezu po schodech, hrajem si s Péťou. Začíná mi vadit, když mi bere hračky. Čučíme na krtečka, je supr. A koupem se všichni společně ve vaničce u krbu - úplná romantika. Hrozně rychle to uteklo. Jo a ochutnala jsem sníh:-), je pěkně studenej, ale docela dobrej.